12 důvodů proč používat zdravé světlo

Vliv umělého světla na naše zdraví.

Ačkoliv mnozí lidé stále nejsou tento fakt ochotni přijmout, oči neslouží jen k vidění, ale existuje přímé spojení mezi nimi a mozkem. Prostřednictvím světla, které do očí přichází, lze dokonce přímo ovlivňovat fyziologické pochody v mozku i celém těle. Většina z nás se však stylem života odděluje od životadárných slunečních paprsků a tráví čas v uzavřených místnostech. Způsob, jakým si v nich svítíme, proto zásadně ovlivňuje naše zdraví.

Světlo ovlivňuje naše tělo prostřednictvím tří částí mozku: První z nich je hypotalamus, který řídí např. autonomní nervovou soustavu, rovnováhu energie, hospodaření s tekutinami, krevní oběh, regulaci teploty a dýchání. Informace z hypothalamu se dostávají do hypofýzy, které má na starosti veškeré hormonální pochody v organismu. Třetí částí je epifýza, která ovlivňuje spánek, růst, rozmnožování, motoriku a imunitu.

Běžné světelné zdroje však mají nejen nižší intenzitu než sluneční záření, ale také odlišné spektrální složení. Obyčejné žárovky například poskytují světlo s převahou žluté a červené barvy, které mají stimulační vliv, zvyšují krevní tlak, agresivitu, urychlují stárnutí buněk a poškozují zrak. Naopak tzv. zdravé, celospektrální osvětlení, které se složením blíží slunečnímu světlu, má na organismus výrazně pozitivní vliv. Zde jsou hlavní důvody, proč bychom mu měli dát přednost:

1) Chrání oči

Převaha žlutého a červeného světla v obyčejných žárovkách, stejně jako blikající světlo zářivek způsobuje podráždění a únavu očí a také trvalé rozšíření zorniček vedoucí až ke vzniku zeleného zákalu. Celospektrální zdroje poskytují světlo velice podobné tomu, kterému se naše oči přizpůsobovaly po miliony let evoluce. Jejich používání proto nejen snižuje únavu zraku, například při práci s počítačem, ale rovněž napomáhá léčbě řady očních vad.

2) Zmírňuje stres

Běžné žárovky a zářivky svým stimulačním působením udržují organismus v permanentním stresu, který způsobuje v řadu civilizačních nemocí. Zdravé světlo nejen tento negativní dopad nemá, ale německý lékař Fritz Holovitz navíc zjistil, že snižuje v těle produkci stresových hormonů ACTH a kortizolu.

3) Zvyšuje výkonnost

Vědecké výzkumy i zkušenosti uživatelů potvrzují, že při používání zdravého světla dochází ke zlepšení soustředění, zvýšení výkonnosti, růstu produktivity a snížení úrazovosti na pracovišti.

4) Léčí "zimní deprese"

Sezónní afektivní porucha (SAD), známá jako "zimní deprese, se projevuje depresivními náladami, únavou, spavostí, sníženou sexuální aktivitou a zvýšenou chutí k jídlu, zvláště na sladké. Objevuje se na podzim a v zimě a na jaře mizí. Příčinou je kratší den a snížená intenzita světla, která ovlivňuje tvorbu melatoninu. Tento hormon, který tlumí činnost nervové soustavy, se tvoří v noci a ranní světlo jeho syntézu ukončuje. Je-li však světla nedostatek, tělo neumí jeho produkci ukončit a důsledkem je SAD. Tento problém se úspěšně léčí tzv. světelnou terapií, která spočívá v každodenním působení silného celospektrálního světla (10000 luxů). Velmi příznivý vliv má i používání stolních lamp a stropních svítidel s celospektrálními zdroji světla.

5) Chrání zdraví dětí

Již v roce 1938 Američan Dr. Boyd Harmon zkoumal celkem 160 000 dětí, z nichž polovina minimálně dvěma zdravotními neduhy. Poté připravil experiment ve třídách s (na tehdejší dobu) optimálním osvětlením. Po ukončení studie došlo ke zlepšení stavu u více než poloviny dětí, zejména u zrakových potíží, problémů s výživou, chronických infekcí a únavy.

6) Snižuje hyperaktivitu a výskyt poruch učení

V roce 1973 provedl Dr. John Ott zajímavou studii: Ve dvou školních učebnách instaloval zdravé světlo a ve dvou ponechal obyčejné zářivky. Výsledky byly jednoznačné: studenti ve třídách s běžnými zářivkami byli častěji hyperaktivní, unavení a nepozorní. Naopak u dětí ve třídách s celospektrálním osvětlením došlo již po měsíci k výraznému zlepšení chování, výkonnosti, studijních výsledků a také snížení kazivosti zubů.

7) Chrání srdce a cévy

Řada studií potvrdila, že sluneční záření ovlivňuje metabolismus cholesterolu a vede ke snížení jeho hladiny v krvi. Podobně působí i celospektrální osvětlení, které je tak vhodnou prevencí nemocí srdce a cév.

8) Je prevencí osteoporózy a poruch růstu

Již koncem 19. století bylo zjištěno, že sluneční paprsky vyvolávají v kůži sérii chemických reakcí vedoucí k syntéze vitaminu D, jenž je důležitý pro vstřebávání vápníku. Celospektrální osvětlení dokáže tuto funkci slunce nahradit a snižuje tak riziko osteoporózy a poruch růstu u dětí.

9) Odstraňuje sexuální dysfunkce a poruchy plodnosti

Nejnovější výzkumy naznačují, že zvýšená hladina melatoninu negativně ovlivňuje u žen ovulaci, u mužů tvorbu spermií a u obou pohlaví tlumí sexuální aktivitu. Například ve Finsku je v zimních měsících, kdy je doba denního světla velmi krátká, je zplozeno ve srovnání s létem jen minimum dětí.

10) Zmírňuje premenstruační syndrom

Také premenstruační syndrom (PMS), který se projevuje podrážděností, depresemi, bolesti hlavy či chutí na sladké, je závislý na produkci melatoninu. Dr. Barbara Parryová zjistila, že PMS ustupuje, pokud jsou postižené ženy vystaveny dvě hodiny denně působení celospektrálního světla.

11) Pomáhá hubnout

Odborníci zjistili, že osoby, které tráví hodně času venku, mají ve srovnání s ostatními nižší hmotnost a lépe vyvinutou svalovinu, i když se pohybu věnují jen minimálně. Sluneční světlo totiž (stejně jako celospektrální osvětlení) ovlivňuje funkci štítné žlázy, která ovlivňuje hospodaření organismu s energií.

12) Prospívá zvířatům i rostlinám

Řada výzkumů prokázala,že zdravé světlo má pozitivní vliv i na zvířata a rostliny.

ED